Dvojplameny, spřízněné duše a karmické vztahy

08.06.2022

Dvojplameny, spřízněné duše, karmické vztahy. 

Jak to tedy s nimi je?

__________________________________________________________________________________________________

DŮLEŽITÉ!!!

Tento článek je určen pro ty z vás, kteří se tímto tématem (dvojplameny, duální duše) již zabývají (našlo si je samo) nebo mají pocit, že se jim to právě děje. Pro ostatní je toto téma opravdu bezpředmětné a není nutné jej číst, nic moc vám to nepřinese 😊

________________________________________________________________________________________________

V první řadě bych ráda uvedla, že v dnešní době, kdy je obrovská dostupnost různých informací je jasné, že může dojít ke zmatku v interpretaci. Obzvlášť pokud jsou každému k dispozici texty, které jsou určené pro malou skupinu lidí. Lidí, kteří se skutečně zabývají spirituálním růstem, léčením a je to v jejich plánu duše si tímto vším projít. Mají tedy otevřené vědomí a jsou schopni symboly obsažené v textech interpretovat odlišným způsobem, než je běžný. Čtou mezi řádky, a vše co čtou mají většinou zažité, nebo na určité úrovni tyto prožitky dostupné (otevřené, již zpracované z minulých životů, tudíž z nich mohou čerpat zkušenosti) ve svém energetickém poli. A právě texty k tématu Dvojplamen, čili duální duše (budu zde v článku raději používat termín duální duše, protože dvojplamen už nese falešnou stopu v energii symbolu slova jako takového, a tak může i působit podprahově způsobem, že se k němu stavíme ihned odmítavě, podobně jako ke slovům Bůh, Kristus apod.), by měly patřit do oddělení s omezeným přístupem v knihovně 😊

Proč? Protože zbytečně matou a odvádějí od skutečného prožívání života. Člověk, který zažívá bolest z nenaplněné lásky se hned upne na určitý příběh, který je založen na romantickém vzorci, jaký mu předložila společnost, v níž vyrůstal. Tudíž pohádka se šťastným koncem, kdy hlavní hrdinové překonaly nástrahy okolí a pak byla svatba. Tady to končí. Ale setkání s duální duší nemá s romantikou nebo klasickým partnerským vztahem vůbec nic společného! Ani trošku. A tady právě dochází k rozporu v chápání, co je vlastně duální duše, jak vypadá setkání s ní a důvod setkání.

V první řadě bych chtěla říct, proč se dnes mezi mladší generací roztrhl pytel s duálními dušemi. Je třeba i upozornit, že se to liší i stupněm industrializace dané země, protože jde převážně už o státy, které jsou víceméně bohaté a mají dostupnost téměř k čemukoliv. Určitě se nejedná o země rozvojové. My jako Česká republika už se můžeme řadit k zemím, kde máme celkem bohaté přírodní zdroje, dostupné téměř cokoliv i díky dovozu ze zemí ostatních. Žijeme v přepychu a blahobytu, ač se to některým možná nezdá, tak převážně tomu tak je. A proč o tom mluvím?

Já si pamatuji, že když jsem byla dítě, měla jsem určitá přání, co se týče např. hraček. Tehdy se rozvíjela (nebo spíš se k nám "ze západu" dostala) televizní reklama a už se formou manipulace vnucovaly představy toho, co musíte neodkladně vlastnit. Zaměřovalo se i na dětskou skupinu, čímž se Vánoce začaly vnímat jako nákupní horečka. Jenže spousta věcí, které se ukazovaly v televizních reklamách ještě nebyly zdaleka dostupné pro každého. Obzvláště pro střední třídu ne. Panenky bylo možné sehnat ty originální a pak ty fejkové. Originální panenky (barbie) znamenaly i polovinu měsíční výplaty, pokud jste pracovali jako dělník v nějaké továrně. Moje přání tedy ve velké míře nebyla splněna, nebo byla jen nahrazena fejky. Touhy musely být zpracovány, protože nebyly uspokojeny. A po pár letech zjistíte, že i bez té panenky jste nakonec odrostli zdravě.

Generace narozená po 90. letech má však vše lehko dostupné a rodiče jim kupují to, co si přejí, a ještě dávají navíc. Co to má za následek? Co se týče hraček je to ještě v pohodě. Vzniká pocit, že mohu mít vše co budu chtít, a na materiální rovině je to určitě i splnitelné. Na každou touhu přichází její téměř okamžité uspokojení. Jenže v období prvních lásek se zákonitě dostaví situace, kdy se setkáme s láskou neopětovanou. Prostě zjistíme, že i když tohle taaaaak moc chceme, tak to NEJDE. Nejde a nejde. Nefunguje manipulace, vydírání, pláč. Vůbec nic. A to je pro někoho i poprvé, kdy se jeho touha neuspokojí. A zrovna obrovská touha srdečního charakteru. Pokud ten dospívající jedinec zjistí, že tohle mít nemůže, zažívá obrovskou bolest. A pokud nemá zkušenost z dětství, kdy mu opakovaně nebylo dáno to, co vyžadoval, nebyl splněný dětský sen, co se týče nějakého objektu, po kterém skutečně toužil (nemám teď na mysli lízatko z pultu u pokladny), tak zažívá obrovské trauma. Přímo šok. A není i divu, že je poté i schopen vzít si život kvůli první nenaplněné lásce. Pokud se taková osoba dostane k textům o dvojplamenech, tak na nich uvízne a tím uvízne na prvním nebo druhém "toxickém" vztahu, který mu měl přinést růstové lekce. Okolnosti, které jsou dané (jsou v plánu duše) nezměníme, ale úhel pohledu na ně a jejich prožívání je tady již svobodnou volbou a můžeme na tom i takto ztroskotat a nedostat se již k dalším připraveným lekcím, které se otevírají až tehdy, když je stávající lekce dokončena. Ostatně máme na to moře času, nekonečně mnoho inkarnací. Proto tu nikoho nechci strašit, ani v něm vyvolávat strach, to určitě ne. Nikdo z vás o nic nepřijde. Jde jen o pouhé konstatování faktu. Ne o vynášení soudu. Píšu o tom hlavně z toho důvodu, abych ukázala, jak moc jsou současná sociální média přeplněna hlasy dospívajících (a často i dospělých) kteří se k tomuto tématu hlásí a mluví o něm jako o svém prožitku. Je to však zcestné, protože jejich výklad je jen z pohledu ega, kdy jim bylo něco odebráno, neb to měla být lekce ohledně touhy vlastnit a lásky, která není láskou, ale jen touhou po moci a kontrole nad druhou bytostí. Tento člověk, pokud bude mluvit o dvojplamenném vztahu, tak bude vytvářet falešné informace a pocity, jen aby svému traumatu ulevil. Tím své trauma však zároveň nepochopí, protože se ho neustále drží jako něčeho, co k němu patří (náleží) a nenaučí se doopravdy mistrovství opouštění (nebo lépe řečeno nenaučí v současné inkarnaci).

Co je tedy dvojplamenný vztah, když to není vztah klasický? K čemu slouží? Proč je jiný než vztahy ostatní?

Ze základu proto, že je to pouze a jedině vztah k vám samotným. Není to o ostatních, nýbrž jen a pouze o Vás. A hlavním důvodem setkání tady v realitě je kompletní OSVOBOZENÍ a poznání NEPODMÍNĚNÉ, SKUTEČNÉ LÁSKY. Duální duše je vlastně jedna duše inkarnovaná ve dvou tělech, ve dvou odlišných polaritách (jin a jang). Každý z nás obsahuje obě polarity, ale jedna je vždy dominantní. Mužská a ženská polarita. V partnerských vztazích jeden vždy nese tu opačnou polaritu než ten druhý. To je to, co nazýváme zákonem přitažlivosti. V případě duálních duší tomu není jinak. Rozdíl je však v unikátní esenci duše. Oba dva jsou tvořeny z jediné unikátní esence. Jinak řečeno je to v podstatě jedna bytost s jednou unikátní esencí, tady na zemi (v dualitě) však rozdělená na dvě celistvé bytosti - ne však poloviny, to by bylo zavádějící a nepravdivé tvrzení. Dále jedna část duální duše vždy nese vědomí (to jsou převážně ti z vás, kteří budou číst tento text) a z části, která nese podvědomí (to je ta, která tento vztah nějak nepobere a utíká od něj, separuje se). Je to vlastně vědomí a podvědomí jedné duše. A každý z těch částí má ale zároveň přístup k té druhé, je to však na úrovni tzv. "vyššího" já, kam se nositel podvědomé části dostává většinou pouze v rovině snové, a nositel vědomé části k ní má přístup i za bdělého stavu. Nositel vědomé části tedy většinou dříve ví, co se děje, když dojde k iniciaci (otevírá to většinou první milování, propojování přes čakrový systém).

A setkání s vaší vlastní esencí je natolik silné právě z důvodu, že se setkáváte sami se sebou. Naciťujete to však pouze na úrovni energie. Z fyzické roviny to jasně viditelné není a vzhledem i k různým stupňům zkušeností jste odlišně formovaní, co se týče některých názorů na svět. Na energetické rovině, nebo chcete-li v rovině srdce, jste však totožní, proto máte stejné cíle, stejné sny o tom, jak prožívat život, a to i v případě, že se tím vůbec neřídíte a žijete tedy každý v jiném prostředí, než v kterém toužíte žít. To, co vás od sebe odlišuje jsou tedy odlišné masky. A účel setkání je vidět své vlastní masky co nejlépe. Každý vztah nám nastavuje zrcadlo. Jen v přítomnosti jiné energie (nejste jedna duše) je zrcadlo řekla bych dost mírné. Některé vztahy máme připravené jako lekce a vůbec není v tu chvíli důležité, zda rezonujete na stejné frekvenci (vlně) s člověkem, který vám přišel do života či nikoliv, protože přišel něco naučit (již předem vytvořená dohoda, proto se tomu říká osud, karma, něco, čemu se nevyhnete). Spřízněné duše naopak jsou záležitostí rezonance, a to ve chvíli, kdy je již více lekcí za vámi, nebo zda jste přišli již jen lehce dočistit témata, která máte zpracovat (můžete je v tomto případě jako partnera potkat i velmi brzy). A tehdy k sobě přitahujete to, co sami vyzařujete. Jsou to pevná partnerství a ve chvíli, kdy již není moc co zpracovávat, tak není ani pohled do zrcadla v tomto vztahu nijak nepříjemný. Proto se říká, že se spřízněnou duší jste často v komfortní zóně a příliš vás to ani nenutí k osobnímu růstu, což může být záměr, protože už máte jaksi splněno, co bylo třeba se naučit.

Je dobré také zmínit co se týče duálních duší, že nositel vědomé části se většinou chová i více čestně, má touhu mluvit pravdu a chce být prospěšný pro celý systém (ekosystém, ne matrix). Nositel části, která nese podvědomí je více řízen egem a rád dělá věci pro vlastní prospěch, je více zakořeněn ve hmotě. Je v něm tedy více stínu, ale nijak ho to na úrovni jeho vědomí nezatěžuje. Je tedy svou druhou částí velmi přitahován právě z důvodu jejího intenzivního světla, které na něj působí zpočátku omamě. Při iniciaci, je však vše promícháno. Světlo si musí přijmout svůj stín a stín své světlo. Co to znamená? Nositel vědomé části (více obsahuje světlo) si zpracovává stínové povahové rysy, na což je zvyklý, protože je vědomý, a tak s tímto již určitě pracoval před iniciací, jen je to pro něj tentokrát velmi intenzivní. Pro nositele nevědomé části to znamená posvítit si do své temnoty. Přesněji vnášení vědomí do temnoty. Uvědomění si následků svých postojů a dosavadního chování, což přináší intenzivní pocit VINY. Proto nositel nevědomé části ze vztahu utíká. Předtím byl na své jednání hrdý a stál si za tím, a teď se cítí špatný. Utíká od své vlastní viny a jeho prací je hlavně odpuštění sám sobě. Vina je zde samozřejmě pouhou iluzí, kterou si musí tato část duše projít a pochopit.

Zrcadlo nastavené duální duší je však nejpřesnější odraz v zrcadle nás samých, a to kompletně jak v pozitivním smyslu i v tom negativním. Ukazuje nekompromisně naše světlo i stín. Vzájemně. A řekněte, kdo by chtěl 24 hodin chodit se svým vlastním zrcadlem před obličejem a vidět se na každém kroku? Běžně, pokud k sobě nechováte již bezpodmínečnou lásku, to vydržíte tak jeden den a máte dost. Vidět se se všemi těmi reakcemi, výrazy napřímo. Hodně z věcí, které během dne uděláte jsou reakce podmíněné, vycházející z programů a my se při nich neuvědomujeme. Nevidíme, jak působíme na okolí, na své blízké. Ale s duální duší to vše najednou vyjde na povrch. A to je hlavní důvod setkání. A je VŽDY PEVNOU SOUČÁSTÍ PLÁNU DUŠE. Odloupnutí veškerých masek, veškerých identit, které nejsou součástí vašeho skutečného JÁ. Proto jste si sami přišli na pomoc. Abyste mohli zamakat na tom, co jste si předsevzali. Spouští se samovolný proces očisty, doslova transformace celé vaší bytosti, kdy nezůstává kámen na kameni. Spirituální probuzení formou krize, umocněné svou intenzitou "na druhou". Představte si pocit, že jste ve vodě, kde nedosáhnete nohama na zem. A je tam s vámi někdo druhý, mnohem vyšší než vy. Hezky si stojí ukotven a znenadání vás stáhne dolů pod hladinu až ke dnu*, tam vás pěkně přidrží, pak nechá jít nad hladinu, nadechnout se. Nadechnete se a než stačíte otevřít oči, už vás zase táhne dolů, zádrž dechu. Nahoru, nádech, a okamžitě zase dolů, zádrž. Občas uděláte pod vodou kotrmelec a doufáte, že směr, kterým plavete je skutečně hladina. A toto praktikujete bez přestávky několik měsíců v kuse. Tak takhle nějak to vypadá po setkání se skutečnou duální duší v období separace (odloučení, které je právě z toho důvodu tak moc důležité). Víte, že u dna musíte nechat vše, co nejste vy, protože dokud si budete chtít něco z těch masek udržet, dokud budete věřit, že jsou vaší skutečnou podstatou, tak bude následovat zase ponor. A vy to pomalu pochopíte a dole budete nechávat i to, co jste skutečně vy. Protože už si konečně chcete oddychnout a nádech si fakt užít. A o to jde. Pravda u dna nezůstane nikdy. Nejde oddělit něco co JSTE. A to je to, co nakonec zůstane. A tehdy zjistíte, že ta druhá osoba, ta, která vás neustále posílala ke dnu, tam skutečně není. Že jste to byli celou dobu jen a jen vy.

______________________________________________________________________________________

*Chci tady ještě zdůraznit, že tím "topením" není myšleno nějaké vědomé ubližování, nebo týraní ze strany vaší duální duše. Naopak. Duální duše se NIKDY nepustí k tomu, aby k sobě navzájem byli v realitě agresivní. Zdroj se v tomto případě velmi dobře postará, abyste nebyli v kontaktu, a veškerá agrese probíhala jen v rovině duševní ve vašem vlastním procesu očisty, a to u každého zvlášť. Vědomá část duše to však může načíst ze společného energetického pole, což je pro ni bolestivé, ale vzhledem k tomu, že je nositelem vědomí, tak si dokáže velmi rychle zpracovat.

____________________________________________________________________________________

V tu chvíli také procitnete do plného vědomí. Do přítomného okamžiku. Do pohody a světa, kde na vše je řešení, nebo není problém stávající stav přijmout. Tomu se říká osvícení nebo vstup do Nové země. A v této rovině jsou i naprosto odlišně vnímané vztahy. Jinak navazujete nová přátelství a jinak se díváte na partnerství. Jde výhradně o spirituální růst vás samotných, které běží u každé části duální duše v jiný čas a v jiném postupu. Obě jsou však již připraveny, jinak by k setkání nikdy nedošlo. Nebo by případně nedošlo k iniciaci.

Toto spirituální probuzení se samozřejmě netýká jen setkání s duální duší. Spouští se vám automaticky, když jste připraveni a má také své určité fáze. Spirituálně se můžete probudit i v kterémkoliv jiném vztahu, nebo po zážitku, který vás přiblíží k smrti. To bývá také velmi silné a spontánní probuzení. Jen při setkání s duální duší je to to velmi intenzivní a jede to až do samého jádra v jednom "dějství". Běžně to bývá rozloženo na určité fáze během života. Není ani nutnost se spirituálně probudit, pokud to nemá duše ve svém plánu. Netýká se to tedy zdaleka všech.

Nebudu zde vypisovat nějaké znaky setkání s duální duší, protože ve skutečnosti žádná taková nejsou. Pokud jste jasnozřiví, tak vám potom přijde každý vztah tak trochu jako dvojplamenný, protože z důvodu jasného vidění jinak chápete sled událostí, které se vám v životě dějí. Víte, že se vám události dějí z nějakého důvodu, který je vždy prospěšný. Jinak milujete a jinak naciťujete ostatní bytosti. Buď již léčiteli jste nebo se po setkání s duální duší léčiteli stáváte. Vaše záměry směřujete ve prospěch celku. Protože to, co se učí duální duše je praktikování bezpodmínečné lásky. A ta je jen jediná. Je to jediná frekvence. Takže není možné milovat svoji duální duši více či méně než své ostatní partnery! To je to pochopení. To, co je tu nejsilnějším podnětem ke spojení je TOUHA. Touha, která přesahuje veškeré hranice, které jste kdy poznali. Není to jen touha sexuální, ale je to především touha srdce. Nelze ji ničím jiným přebít či uspokojit, tak jako v jiných vztahových spojeních. Na fyzické rovině je to i odlišný zážitek sexuálního splynutí. A to je asi to nejvíc, proč chcete být se svou duální duší reálně v partnerském vztahu 😊

Pokud je však důvod vaší bolesti při separaci s druhou bytostí jen touha po ní, ve smyslu, že se vám stýská, je vám po ní smutno, i když je tu současně přítomna obrovská bolest (ta je právě závislá na tom, co jsem již zmínila výše v článku), tak to pravděpodobně nebylo setkání s duální duší. 

Pokud se k té touze přidává i pocit, že nevíte, "co se TO SAKRA SE MNOU DĚJE? Co se mi to děje?" A touha s ní/ním o tom mluvit, jestli je taky tak hozená/ý někam kamsi, kde není nahoře ani dole, ani vlevo, ani vpravo, tak už jste možná duální duši potkali. Není to o romantice. To v žádném případě. Spíš o pocitu sounáležitosti, přátelství, právě oné bezpodmínečné lásce, kdy druhému přejete to nejlepší bez ohledu, zda její/jeho budoucí život bude obsahovat i vaši "maličkost". Pouze při procesu čistění v separaci se může vyjevit téma pocit vlastnění, touhy mít ho jen a jen pro sebe, ale je to jen dočasné a souvisí s minulými inkarnacemi, které se vám samozřejmě budou (u nositele vědomé části) spontánně otevírat. Protože vy už víte, jak s nimi pracovat.

Ještě k období separace (odloučení) bych zmínila, že to není fenomén duálních duší. Je i dost častý v dalších našich vztazích, které jsou stejně důležité jako případné setkání s duální duší. A setkání s duální duší také není vůbec tak časté, jak se nám jeví v současné době. Sama jsem zažila takovéto dva návraty partnerů ve chvílích, kdy jsem se dostala do své vlastní síly. Je to úplně normální jev a slouží k tomu, aby nás otestoval, zda jsme se již danou lekci s člověkem naučili, nebo ještě potřebujeme trochu podusit :-)

V obou případech to po návratu trvalo celkem krátký čas, kdy mi došlo uvědomění, že tohle už není to, co potřebuji. Že tady už není v čem povyrůst. A protože my tu jsme hlavně z důvodu růstu, který je nám umožněn a vzhledem k fyzickému tělu, emocím a egu je i velmi expanzivní, tak je jasné, že není třeba usínat na vavřínech. Samozřejmě to není o makání, kdy ze sebe sedřete kůži, ale o radostném zvídavém rozvoji různých dovedností, zkušeností, dostupných jen v lidském těle.

Hraj si člověče a nepátrej po tom, zda bytost po Tvém boku je Tvá duální duše nebo ne. To jednou prostě nekompromisně poznáš. Není to zážitek čekající v současném životě zdaleka na všechny. A když, tak to nekompromisně poznáš, pokud jsi nositelem vědomí. Pokud patříš k nositeli nevědomí, nejspíš to bude nějaký ten pátek trvat, ale nevadí, dojde Ti to i tak. Není možné to nepoznat, protože se Ti otevře naplno srdeční čakra a napojení na Zdroj, a staneš se jasnozřivým. Budeš vidět to, co Ti doposud bylo skryto za oponou. Já k tomu měla přístup ještě před setkáním s duální duší, a proto bych mohla říct, že všechny mé dosavadní i budoucí partnery jsem milovala a budu milovat stejnou láskou. Bez rozdílu. Odlišnost je jen v prožívání intimity. Tu jsem vždy prožívala jen s jedním v jeden okamžik, právě proto, že jsem vždy vnímala tu posvátnost spojení na sexuální rovině. Představte si jen, kdyby neexistoval čas a vše se událo v jeden okamžik. No to by bylo něco, co? Trošku narváno v jedné posteli 😂🤣😂 Takže naštěstí s laskavým svolením stvořitele a jeho daru času si v tom můžeme udělat krásně pořádek a užít si lásku s každým ojediněle. A u duálních duší je právě prožívání intimity tak výjimečné. Není to však nezbytně nutné pro váš růst jako takový. Je to odměna, která čeká jistě na každého, jen nevíme kdy, a v které inkarnaci 😂😅😎

Proto užívejte všechny vztahy jako stejně důležité, protože ony jsou. Vedou vás k sobě samému, a to je vždy dar. Ne vše potřebuje cedulku s názvem proto, aby mohlo být čím je.

S láskou Laué