uIdeálním typem vztahu je takový, kdy s vámi druhá osoba je přítomna na všech úrovních. Je s vámi na fyzické rovině, je vedle vás přítomna svým tělem. Je s vámi také v rovině mentální, občasně na vás myslí, nosí si váš obraz ve své hlavě. Zároveň je s vámi na úrovni emoční, kdy na vás reaguje a souvisí s vámi i její/jeho pocity, cítí emoce jako radost, smutek, vztek,.... A velmi důležitá rovina je duchovní, kdy k vám cítí lásku, tedy ne zamilovanost, ale konstantní pocit absolutního přijetí* vás jako celé bytosti tak, jak jste v daném okamžiku. Lze to nazvat i tak, že vás nosí ve svém srdci.
Pokud jste tedy ve vztahu, kde jste oba přítomni na všech těchto rovinách spolu, pak by se dalo říct, že je to skutečný vzájemný partnerský vztah.
A už teď je vám jasné, že obrovská většina vztahů vlastně nejsou plnohodnotnými vztahy.
Nejčastěji jsou vztahy zakládány na propojení energetických provázků (pout) pouze z první a druhé čakry. Je to tedy fyzická přítomnost a emoční propojení. Ovlivňuje vás tedy nálada druhého, probíhá ona zamilovanost, ale dále také pocity vlastnictví a s ním spojená žárlivost. Bez propojení v úrovni srdce není možné druhého akceptovat takového, jaký skutečně je a soudíme ho podle toho, jaké emoce v nás vzbudí či na nás přenese. Jsou to typické vztahy, které mají jen kratší trvání, a pak se pro vzájemnou neshodu rozpadají. Někdy se i tu stihne vytvořit závazek potvrzený svatbou, ale je spíš impulzivní než promyšlený (ano emoce zde hrají zásadní roli), a tak je rozvod poté velmi rychlý. Tyto vztahy však dobře pomáhají v léčení traumatu pocházejícího z dětství (naše vnitřní dítě), protože se často tato zranění vytahují ven, tím co nám partner zrcadlí. Takže určitě nechci tímto tvrdit, že jsou to vztahy nežádoucí. Právě naopak, mají v sobě velmi vysoký potenciál k možnosti uzdravení svého emočního těla a k vytvoření si zdravé sebereflexe. A pokud se do toho vrhnou oba zúčastnění, mohou svůj vztah transformovat a pokračovat společně ❤️
Pokud se naváže pevné provázání i v oblasti solaru (na úrovni třetí čakry), bývá už partnerství silnější. Máme ho často v mysli. Přemýšlíme o něm, plánujeme si budoucnost. Je tam víc pocitů radosti, vnímáme druhého jako osobní investici a tak s ní/m i nakládáme. Nechceme o ni/něj přijít. Takové vztahy bývají už mnohem častěji potvrzené uváženým svatebním ceremoniálem, které se uskuteční často po druhém roce soužití a déle. Nedá se ovšem říci, že vztah bývá kvalitnější. Je pevný. Ustojí více neshod. Nevýhodou je, že se z něj poté hůře odchází, ačkoliv už nám přestal sloužit a spíš připomíná takové soukromé peklo. Je v tom zkrátka už naše ego. Snažíme se vytvářet kompromisy, a ve vztahu se víc snažíme. Někdy se snaží víc jeden než ten druhý, jakoby převezme tu energii k budování vztahu a drží ji sám, zatímco ten druhý nakládá s hmotou. Je to nevyvážené a dlouho to unést nelze. Nerovnováha se projevuje na úrovni emoční a poté fyzické a manifestuje se jako nemoc u jednoho zúčastněných nebo někdy i obou. Čímž se vztah ještě více komplikuje.
Pokud se bytosti spolu propojují na úrovni srdce, jejich pouto je velmi silné. Propojení srdce převážně nahrazuje propojení spodních čaker a takový vztah je velmi hluboký. Je to převážně přátelský vztah, který se sexualitou ještě umocňuje. Tady je třeba vyvážit postupně právě ta propojení, u kterých reagujeme emočně. Sexualita nabývá úplně jiného rozměru. Je to naprosto jiné, a nedá se srovnávat s tím, jak se vnímá a prožívá sexualita v "nižších" úrovních čaker. Vše je živé, celý vztah žije, dalo by se ho nazvat barevným a plným hojnosti. Převažuje bezpodmínečná láska a svoboda je největším vzájemným darem v takovém vztahu. Neruší se však spojení nižších čaker a tak jsou tyto bytosti spolu fyzicky přítomny a většinou spolu mají buď podobný nebo i společný životní projekt. Způsob života a náhled na život je tu velmi podobný. Touha sdílet je silná.
Pokud se propojí bytosti i na dalších čakrových úrovních, pak se stávají bytostí jednou. Je to velmi vzácné spojení. Možná na této planetě ještě ani neuskutečněné. V těchto případech už je neovládá emoční tělo. Jsou v prostoru lásky. Propojení skrze srdce je nejdominantnější. Není třeba potvrzení svatebním ceremoniálem, který slouží spíš k pocitům vlastnictví vycházejících ze třetí čakry (nejedná se o stav, kdy ke svatbě nedochází z důvodu strachu ze zodpovědnosti či závazku, to není to samé, co mám na mysli). Není zde třeba jakéhokoliv potvrzení, ale zároveň je přítomen vysoký stupeň zodpovědnosti. Je to propojení a provázání dvou bytostí v jednu. Bytost nového věku.
A teď k paralelním vztahům, které jsou tady dnes.
Vztahy jsou nejčastěji spojovány v úrovni první čakry (což je i vztah rádoby nazývaný náhodný sex ☺️). Pokud se propojí i na úrovni druhé čakry, říkáme, že už k němu něco cítíme. Jsou to ony pomyslní motýli v břiše, ano přesně v oblasti druhé čakry, pod pupíkem. Tady se to hodně plete se srdcem. Lidé se zde trochu bojí, že se zamilují (ale zamilovanost není láska) a přichází strach ze zranění, protože tady také zranění nejčastěji vzniká. Je to zranění odmítnutí nebo pocitu zrady z opuštění. Protože je tam právě ona touha vlastnit. Říkáme tu moje/můj holka/kluk, partnerka/partner. A když je něco moje, může se stát, že o to můžeme přijít a budeme o to chudší. A tam vzniká pocit ztráty. Děti pláčou i pro ztracenou hračku. Silně to stimuluje emoční tělo. Takže když si dovolíme se k druhému připoutat skrze tuto čakru jakoby se mu otevíráme a tím máme pocit, že jsme otevřeli srdce. Není to však připojení v úrovni srdce. Tam jsou energie naprosto odlišné a pocity moje/můj tu vůbec nefigurují. Není tam ani strach ze zrušení spojení, protože v úrovni srdce jsou spojení trvalá! Nelze je odpoutat, protože tam nejsou provázky, pouta, je to portál a tudíž jsme vstoupili do prostoru srdce, které sdílíme s onou bytostí.
A tady bych se pozastavila nad fenoménem zvaným dvojplamen. Protože pokud jsou spolu bytosti v úrovni srdce již z jiných inkarnací propojeni (již u nich toto spojení, které je též vzácné, vzniklo v jiném životě, mají ho natrvalo). Pokud se tedy setkávají aniž by se propojili na jiných úrovních, setkání jsou velmi silná, znají se, cítí k sobě lásku, kterou neumějí vysvětlit. Vznikají přátelská pouta a mohou vzniknout i vztahy, kde se však propojením s ostatními čakrami, první a druhá též zamotávají do emocí a ty mohou právě vnímání ze srdeční čakry dočasně negativně ovlivnit, přehlušit strachem. Proto tak silný pocit vzajemnosti se překryje strachy a i tady může dojít k rozchodům. Nicméně benefitem zůstává onen silný pocit, který nás nutí jít do srdce, jako do portálu a léčit sebe sama. Tato propojení bývají iniciována pro duchovní růst, než pro vytvoření partnerství, zkrátka z toho důvodu pocitu známosti a možnosti dostat nás do naší vlastní hloubky. Tu romantickou linku tam často lidé připisují, protože ještě právě vnímají vztahy ovlivněni nižšími čakrovými systémy. Čímž mohou vznikat hluboké závislosti na takto pojmenovaných vztazích (máme holt velkou potřebu kategorizovat).
Když se tedy vrátím ke vztahům na úrovni druhé čakry, tak tam nejde o zranění srdce, ale o pocit, že mi bylo něco sebráno, o něco jsem přišel/a. V zamilovanosti však s partnerem zažíváme krásné chvíle a chceme být s ním fyzicky přítomni. První a druhá čakra vytváří pouta. Toužíme i ve smyslu sexuality, která tu bývá dominantní. Ovlivňuje naše vnímání vztahu. Pokud začne ubývat sexualita, máme pocit, že ubývá láska.
A tady vznikají paralelní vztahy. Nejčastěji se do nich zaplétáme, když už máme vztah na úrovni prvních třech čaker. Nechceme o stávající, ač nefunkční, přijít a tak si vytvoříme paralelní. Navážeme buď vztah první úrovně (náhodný sex), který můžeme občasně udržovat, ale v případně, že se nám k provázání přidává i druhá čakra vznikají závislosti. Běžně se tomu říká milenecký vztah. V hlavě i emocích máme partnera skutečného, ale fyzicky si užíváme potěšení s novým. Milenku/milence však přesvědčujeme, že je víc. Je to způsobeno zamilováním vzniklé při prvotním provázání druhé čakry (tady je dobré zmínit, že pokud se od někoho odpojíme -provázky zaniknou, je možné se znovu spojit a pocítit opět zamilovanost). Pocit, že je milenka víc je tedy silný na úrovni emocí, ale není to pravdou. "Víc" je ten, se kterým se provážeme i na třetí úrovni čakry. Ten nám jde hůře opustit (a těžko se nám tu odpouští).
Teď je jasné, že jakýkoliv milenecký vztah je dočasné doplnění něčeho, co se nám nedostává ve vztahu partnerském (pocit zamilovanosti). Je tu možnost přemostění. Tzn., že se odpoutám od prvního a připoutám k milence/milencovi, a tím se z nového vztahu stává partnerský. Je tu však již zranění. Jaké? Milenka/milenec už ví, jak snadno je vyměnitelný. A v budoucnu to může způsobit zkázu vztahu nedůvěrou.
Paralelní vztah ale může být i tehdy, kdy jsme s někým přítomni v portálu srdce (a někdy jsem k němu i poutání v oblasti nižších čaker, pokud jsem s ním někdy měli fyzický vztah) a fyzicky přítomni ve vztahu s někým jiným. Jsme tedy s bytostí se kterou jsme fyzicky, emočně a i na úrovni ega propojeni, ale v srdci si nosíme někoho jiného. Duchově nejsme přítomni ve vztahu stávajícím. Tohle je vlastně mnohem obtížnější paralelní vztah. Ač to vypadá lépe než u první možnosti, ve skutečnosti to v sobě nenese o nic menší lež. A v tomto případě hodnotově zásadnější. Když si představíte, že jste s někým, s kým vám to tak nějak klape, vycházíte spolu, travite spolu čas, emočně jste propojeni, ovlivňujete se navzájem a máte pocit, že on/a s vámi tak nějak počítá na celý život. A on/a s vámi je, má vás rád/a, miluje se s vámi, ale ve svém srdci nebo i v touhách je s někým jiným, s kým si vysnívá budoucnost ( a tady je jedno, zda-li je to reálně uskutečnitelná budoucnost) a když při milování zavře oči představuje si právě jeho/ji. Nejen fantazii, ale skutečnou bytost. Je to platonická láska v nejsilnější úrovni. Je vlastně duší pryč.
Tady to zjištění pravdy bývá velmi bolestivé.
Není to stejné, jako když se propojíte jen na úrovni druhé čakry a spojení zůstává, zatímco jste s někým novým. Tam cítíte ještě touhy a stýská se vám. Vzpomínáte a vybavujete si společné chvíle s tím, kdo vás opustil, nebo to nějak nevyšlo. Ale brzy to mizí, provázky se rozvážou a pocit, že vám někdo chybí odezní.
Přítomnost v portálu srdce je přítomnost reálná! Nejde o vzpomínky. Vytvářejí se vám nové! zážitky. Povídáte si s ním/ní. Vytváříte si s ní/m budoucnost, sníte o společném životě. Vnímáte ho/ji jako když je vedle vás, neustále s vámi. Žijete s ním v tom portálu srdce. Je to vztah duší. Fyzicky jste oba smířeni, že vedle sebe nejste, ale víte o sobě oba navzájem. Je to skutečné a živé. Běží to v přítomném okamžiku. Tyto pocity nejsou ještě úplně každému známy, proto se lehce zaměňují s těmi vzpomínkovými. Jedná se však o narůstající fenomén. Jak se aktivuje portál srdce, víc a víc se setkáváme s bytostmi, s kterými se známe věky a už jsme spolu v portálu srdce byli, ale také navazujeme nově spojení v portálu srdce s někým koho už známe věky, ale v srdci jsme se ještě nepotkali (vztahově jsme doposud dosáhli pouze propojení do třetího stupně čakrového systému).
Důležitá se stává ne tolik pravda, která je u každého subjektivní, ale potřeba PRAVDIVOSTI k druhým. Klíčem je upřímnost.
Mohou tak vznikat vztahy paralelního typu, ale v pravdivosti ke všem zúčastněným. A tak, aby se vždy cítili ve vztahu svobodně a spokojeně. Dost často se to tak tváří, ale realita je jiná i u polyamorie. Někdy se ten druhý ze strachu přetvařuje a uvnitř trpí. Někdy jsou tam silné manipulace. Polyamorie dle mého pocitu bývá skutečná až u lidí, kteří mají za sebou vztahy klasicky monogamní na prvních třech čakrách maximálně a zjistili, že tam nelze být svobodný. A tak hledají cestu k sobě sama. Ti pak mohou bez nátlaku a manipulace s pomocí skutečné komunikace (a ne manipulace) vytvářet takovéto paralelní přiznané vztahy. To procento je však velmi malé. Je jich jako šafránu. Často se jen schovává za název polyamorie, ale osoby v nich si žijí svá zranění v tichosti. Stále je tam schovaná lež a neupřímnost.
Proto je dnes tolik lidí nespokojených. Portál srdce se probouzí a ukazuje tu marnost v životech. Ukazuje skutečnou tvář. Ukazuje na naše lži a klamy, kterými se sytíme. A to nás bolí. Ale zase nás ta bolest vede k sobě.
S láskou Veronika 💙
* bezpodmínečné přijetí druhé osoby je možné až ve chvíli, kdy takto dokážeme přijmout i sebe sama (svou vlastní minulost, chyby). Už tady je vidět, že každý vztah vyžaduje právě ponejprv uzdravit v rovině ve vztahu k sobě sama.
Poznámka:
Emoce jako takové nevycházejí ze srdce, ale jsou obsaženy v emočním těle, ve vrstvě kolem našeho fyzického těla. A nejsou námi, jen se s námi spojují, proplouvají námi a zase odcházejí. Dají se i přenášet pomocí tzv. éterických provázků, kterými se propojujeme s druhými lidmi, ať už vědomě, nebo nevědomě. Pak nás jejich emoce ovlivňují, to možná i znáte. Bez těchto spojení by nás neovlivňovala nálada druhých. Skoro by se dalo říci, že tato naše emoční těla, která přijímají emoce nám až tak moc dobře neslouží, naopak nás neustále ovlivňují a odtrhují pozornost od těla duchovního, který je právě propojeno s onou bezpodmínečnou láskou a skrze srdce jako portál jsme s ním ve spojení. Jenže to není úplně pravdou. Emoční těla jsou tady k zachycení emocí jako nástrojů, jak zvládnout určité události a výzvy v našem životě. Jen je třeba se naučit emoce používat jako nástroje a ne se jimi nechat pohltit nebo je potlačovat jako nežádoucí, čímž porušujeme rovnováhu našich emočních těl (emoce uvízne, uchovává se v tzv. kapsli jako trauma, a bude jen čekat na vhodný okamžik k otevření).
